Zubštejn: romantická zřícenina Pernštejnů, která hlídá údolí Svratky

Jsou místa, kde se historie nepředčítá z tabule, ale šeptá ve větru. Zubštejn patří přesně k nim. Nad vesničkou Pivonice u Bystřice nad Pernštejnem se na skalnatém ostrohu zvedají mocné zbytky hradeb, příkopů a paláců – tichá připomínka doby, kdy tady panovali Pernštejnové. Výlet je to krátký, ale plný atmosféry a výhledů na Svrateckou vrchovinu a kraj kolem Vírské přehrady.

Kde leží a proč stojí za to

Zubštejn najdete v Kraji Vysočina, západně od Vírské přehrady, pár kilometrů od Bystřice nad Pernštejnem. Z parkoviště v Pivonicích je to k hradu po značce do prudšího kopce zhruba dvacet až třicet minut – odměnou je tiché „kamenné město“ s překvapivě členitým terénem a dalekými výhledy. Ideální cíl na půldenní procházku, kterou můžete snadno protáhnout na okruh po hradních zříceninách (Pyšolec, Aueršperk) nebo spojit s návštěvou hradu Pernštejn.

Příběh hradu v kostce

Zubštejn se rodí ve 13. století jako jeden z opěrných bodů pernštejnského domini a strážce cest v údolí Svratky. Tehdy jde o pevnost s jádrem obehnaným hlubokými šíjovými příkopy a valy, na skalním výběžku odděleném od zázemí umělými zářezy. Největší rozkvět přichází v 15. století, kdy je hrad výrazně rozšířen a zesílen (přibývají další hradby, předhradí, hospodářské budovy i obytné paláce). Jak ale Pernštejnové bohatnou a přesouvají své sídlo do pohodlnějších a prestižnějších míst, zůstává Zubštejn spíš vojenským a hospodářským bodem než panským domovem. Po roce 1600 postupně zchátrá a v 17. století už jej prameny popisují jako pustý. Dnes patří k nejpůsobivějším moravským ruinám: ne pro dochované střechy, ale pro měřítko a dispozici, která se dá číst přímo v terénu.

Co na místě uvidíte

Na hřebeni se od západu k východu rozprostírají tři nádvoří oddělená příkopy. V horním hradě rozeznáte zbytky paláce, relikty věžovité stavby a hlavně masivní nárožní zdi, do nichž se opírá vítr. Hluboké terasovité příkopy a valy dávají tušit, jak promyšleně hrad využíval skálu – obrana tu nestála jen na cihle a kameni, ale i na geometrii terénu. Vyhlídky z hrany hradu otevírají Svrateckou vrchovinu, hřbety Žďárských vrchů a za jasna i hladinu Vírské přehrady.

• Půdorys Zubštejna dobře ukazuje posun od „kompaktního“ středověkého jádra k rozšířenému areálu s hospodářským zázemím – při obcházení ruin si tak vlastně procházíte učebnici středověké fortifikace.

Tip na výletní den

Začněte v Pivonicích (malé parkoviště, orientační tabule) a vydejte se po značené stezce vzhůru na hrad. Na místě si dejte okružní procházku kolem zbytků hradeb a dodejte si čas na výhledy – atmosféra se mění s každým oblakem. Zpět můžete sejít stejnou cestou, anebo pokračovat lesními pěšinami dál ke zřícenině Pyšolec (kratší odskok) a zkušenější se zvládnou napojit i na Aueršperk – dohromady pěkná „hřebenovka tří hradů“ s délkou kolem 12–16 km podle zvolené varianty. Druhá možnost je přesun autem do Nedvědice a zakončit den na Pernštejně, kde pochopíte, proč Zubštejn časem ustoupil „velkému bratrovi“.

Proč se sem vracet

Zubštejn je přesně ten typ hradu, kde se nespěchá. Jednou přijdete za jarního větru, jindy za podzimního slunce, a pokaždé vypráví trochu jiný příběh. Učí číst krajinu – v liniích valů, v lomech hradeb, v tom, jak lidé dokázali skálu proměnit v pevnost. A přitom zůstává lidsky blízko: kus od vesnice, bez turniketů, bez davů. Jen kámen, les a výhled, co si říká o termosku čaje a pár tichých minut.

Zkratka na závěr: Zubštejn = půlhodina do kopce, hodina toulání mezi hradbami a výhledy, možnost prodloužit na vedlejší zříceniny, žádné vstupné ani stánky, ale o to víc atmosféry. Pokud chcete pochopit rod Pernštejnů nejen na honosném hradě, ale i v terénu, tady jste na správné adrese.