Tereza (29): Jeho kontakty s ex mě ničí. Co na to vztahová terapeutka?

Když v novém vztahu zůstává „stará linka“ stále aktivní, může i nevinné psaní působit jako kamínek v botě, který se s každým krokem zvětšuje. Čtenářka Tereza píše, že partner Marek je v častém kontaktu se svou bývalou – Karolínou. „Prý o nic nejde,“ říká on. „Mně to ale žere nervy,“ říká ona. Řešení hledá vztahová terapeutka.

Dotaz čtenářky: Tereza, 29 let

„S Markem jsme spolu osm měsíců. Všechno je vlastně fajn – společně sportujeme, rozumíme si v humoru i plánech do budoucna. Jediný problém je jeho bývalá, Karolína. Rozešli se před rokem ‚v dobrém‘. Od začátku říkal, že spolu občas napíšou, protože mají společné známé a jeden projekt, který kdysi rozjížděli.

Ze začátku jsem to neřešila. Jenže poslední dobou je to časté – zprávy na WhatsAppu večer, telefónáty po cestě z práce, občas ‚káva, ať to dořešíme‘. Když jsem se ozvala, Marek řekl, že je to „jen kamarádská pomoc“ a že nechce působit jako necita k někomu, s kým byl dlouho. Navrhla jsem, že mě s ní někdy seznámí, ale odbyl to slovy, že „by to bylo trapné, není důvod míchat světy“.

Nežárlím na každý lajk, ale necítím se bezpečně. Když jsem mu řekla, že mi to není příjemné, odpověděl: „Přece ti věřím, tak mi věř taky.“ Jenže mně se v hlavě rozsvítí kontrolky pokaždé, když vidím, jak mu večer cinkne mobil. Nechci být policajtka ani někomu zakazovat kamarádství. Jak to uchopit, aby to nebyla buď slepá tolerance, nebo ultimátum?“

— Tereza

Odpověď terapeutky: Lucie

Terezo, díky, že to popisujete bez nálepek typu „hysterka“ či „necita“. Vaše nepohoda má smysl – nejde o zákaz kontaktu obecně, ale o hranice v novém vztahu. Tři věci jsou dobré si ujasnit:

1) Kontakt s ex není sám o sobě „špatný“, ale má mít rámec

Zdravý rámec poznáte tak, že:

• má jasný důvod (péče o dítě, dokončení projektu, společný majetek),

• je časově ohraničený (ne „kdykoli“, ale „dořešíme do konce měsíce“),

• probíhá transparentně (nemusí vám číst zprávy, ale nemá to být skrytý paralelní vztah),

• respektuje nové priority – vašemu páru dává přednost.

Co popisujete – časté večerní zprávy, odmítnutí seznámení, vágní „jen kamarádská pomoc“ – spíš ukazuje, že rámec chybí.

2) Nežádáte „zákazy“, žádáte dohodu o bezpečí

Místo debaty „věříš/nevěříš“ zkuste konkrétní smlouvu. V praxi může vypadat takto:

• Projekt s Karolínou: napište si termín ukončení a co přesně je potřeba dořešit (např. převod přístupů, finanční vyrovnání).

• Kanály a časy: „Psát si můžeme v pracovní době; večery po 20:00 necháme pro náš vztah.“

• Setkání: „Když je potřeba osobní schůzka, vědí o ní obě strany a koná se na veřejném místě.“

• Seznámení: krátká společná káva ve třech není trapná – je to gesto transparentnosti. Partner, který nic neskrývá, to obvykle zvládne bez odporu.

3) Mluvte o potřebě, ne o vině

Namísto „Ty pořád píšeš Karolíně“ zkuste jazyk potřeb:

„Potřebuju ve vztahu klid a pocit, že jsem priorita. Když si večer často píšete, cítím nejistotu. Můžeme si domluvit jasná pravidla kontaktu, aby mi bylo líp?“

To není útok – je to pozvánka k partnerství.

Signály, na které si dát pozor

• Zlehčování („děláš z komára velblouda“), otočení viny („kdybys byla vyrovnaná…“) a tajení („to je moje soukromí“) – to nejsou hranice, to jsou obrany.

• Neochota cokoliv upravit: partner, který trvá na „mé minulosti se netýkejte“, vlastně říká, že minulost je mu blíž než přítomnost.

• Stále nové důvody setkávání bez konce – kontakt se pak stává náhradním vztahem.

Pokud tyto signály přetrvají i po jasné prosbě o dohodu, zvažte krátkou párovou konzultaci – někdy pomůže, když pravidla pojmenuje třetí osoba. A ano, existuje i hranice, kdy je fér říct: „Takhle už ne.“ Rámec, který se jednostranně ignoruje, je nefunkční.

Co říct konkrétně: návrh „scénáře“

> „Marku, vážím si, že chceš být korektní k někomu z minulosti. Zároveň potřebuju bezpečí v našem vztahu. Navrhuju: 1) dořešit projekt do [datum], 2) psát si s Karolínou primárně v pracovní době, 3) jednou si dát krátké seznámení ve třech, ať je to průhledné. Když to půjde, budu klidná. Když ne, budu to brát jako signál, že se naše priority rozcházejí a musíme přehodnotit, co dál.“

Dejte tomu týden až dva a sledujte, jestli se chování mění – ne zda se mění slova.

Závěrem

Vztahy stojí na dohodě a důvěře. Důvěra není slepota; je to průhlednost + předvídatelnost. Pokud Marek zvládne s vámi nastavit rámec kontaktu s Karolínou, může vaše jistota posílit. Když ne, není to o vaší žárlivosti – je to o jeho neochotě dát prioritu přítomnosti.

Držím palce, Terezo: nehledejte „správnou míru tolerance“, hledejte spravedlivou dohodu, v níž se oba cítíte respektovaní. A když se dohoda nenajde, je také v pořádku odejít – to je někdy ta nejvyšší forma úcty k sobě.