Monika (31): Jsem na všechno sama. Má ten vztah ještě smysl?

Monika (31): Jsem na všechno sama. Má ten vztah ještě smysl?

Když se z lásky stane provoz a z partnera spolubydlící s mobilem v ruce, není to „jen fáze“. Mentální a emoční práce, kterou někdo nese sám, vyčerpá vztah rychleji než jeden velký konflikt. V dnešní poradně popisuje Monika (31), jak se po narození dcery cítí na všechno sama – a ptá se, zda má ještě sílu zůstat. Vztahová koučka radí konkrétní čtyřtýdenní plán, jak vrátit do vztahu férovost, respekt a blízkost, i jasná měřítka, podle nichž poznáte, kdy má smysl pokračovat a kdy je férové odejít.

Do vztahové poradny nám přišel dotaz:

Monika, 31 let: S přítelem (34) jsme spolu pět let, máme dvouletou dceru. Před porodem to fungovalo skvěle, po porodu se všechno změnilo. Vlastně během několik málo měsíců. Od té doby mám pocit, že jsem na všechno sama. Přítel je hodný, ale vymlouvá se na práci, doma dělá jen to nejnutnější. O víkendech „potřebuje vypnout“, často u mobilu nebo s kamarády. Domluvili jsme se už stokrát – pokaždé to vydrží týden a zase spadne do starých kolejí. Když mu řeknu, že jsem vyčerpaná a cítím se neviditelná, odpoví, že přeháním a „že to tak mají všichni“. Nechci vztah zahodit, ale začínám být zahořklá. Co s tím? Je to jen fáze, nebo mám odejít?

Odpověď vztahové koučky

Moniko, nejdřív uznání: to, co popisujete, je zátěž zvaná mentální a emoční práce – neviditelné plánování, hlídání, organizace, „držení všeho v hlavě“. Když se nese hlavně na jedné straně, člověk se cítí vyčerpaný a neviditelný, i když ten druhý „občas pomůže“. Vztah se nehroutí kvůli jednomu špatně vynesenému koši, ale kvůli pocitu osamění vedle někoho, kdo je fyzicky přítomný a psychicky mimo.

Níže nabízím pevný, ale férový postup. Nepotřebujete další slib. Potřebujete systém, který se dá ověřit.

1) Zastavte nekonečné rozhovory „o všem“

Místo dlouhých emocí bez výsledku si připravte jednu jasnou zprávu:

„Jsem z tvého vnímání ‚to mají všichni‘ smutná. Nechci hádku. Potřebuju, abychom si spolu rozdělili péči a domácnost tak, aby to bylo dlouhodobě udržitelné. Navrhuji čtyřtýdenní zkoušku s jasnými pravidly. Když to půjde, super. Když ne, budeme řešit jiný model soužití.“

Tón klidný, bez útoků. Mluvíte o potřebě, ne o charakteru.

2) Nastavte „4T plán“ na 4 týdny

  • Týdenní porada (Time): každou neděli 20 minut bez mobilu. Tři body: co fungovalo, co ne, co upravíme.
  • Tabule úkolů (Tasks): fyzická nebo v telefonu (kanban: „k udělání – dělám – hotovo“). Každý má své sloupce, včetně péče o dítě (lékař, školka, nákupy, praní, vaření, kontakt s prarodiči). Úkol = od začátku do konce (ne „pověs prádlo“, ale „vyprat–pověsit–složit–uklidit“).
  • Taktovka všedních dnů (Tempo): rozepište ráno/večer: kdo vstává, kdo koupe, kdo chystá snídani, kdo připraví věci na druhý den.
  • Ticho a blízkost (Touch): 10 minut denně bez obrazovek jen pro vás dva (čaj, procházka, objetí). Blízkost se neobnoví sama od sebe.

Tip: Když partner řekne „já klidně pomůžu, řekni si“, vysvětlete, že pomocník čeká instrukce, kdežto partner si může vzít plnou odpovědnost za vybrané oblasti.

3) Zkraťte cestu k realitě

Domluvte se na dvou neměnných dnech v týdnu, kdy má partner odpoledne/dopoledne plnou režii dítě + domácnosti bez vaší asistence. Pozná, co vše práce obnáší, a vy si dobijete baterky. Zároveň to není „výpomoc“, ale samostatná směna.

4) Vyměňte znehodnocení za fakta

Na větu „přeháníš“ reagujte klidně: „Místo ‚přeháníš‘ prosím reaguj na fakta.“ A připomeňte konkrétní dohodu z tabule („Tento týden máš prádelnu a nákupy. Včera to zůstalo na mně.“). Jde o dohodu, ne o morální soud.

5) Zabezpečte energii

Bez spánku a času sama pro sebe se žádný plán neudrží. V rámci 4T plánu si vyznačte minimálně dvě okna týdně jen pro vás (sport, kamarádka, kadeřník, ticho). Partner v tu dobu nevolá o instrukce – je na směně.

6) Vyzkoušejte „rychlou párovou konzultaci“

Jeden až tři společné termíny u terapeuta/mediátora umí urychlit domluvu. Rámujte to prakticky: „Chceme nastavit péči a komunikaci, aby to neshořelo.“ Ne „jdeme opravovat tebe“.

7) Sledujte tři ukazatele, ne sliby

Po čtyřech týdnech si odpovězte:

1. Ubyl mi pocit osamění?

2. Plní se dohody bez tlaku a připomínání?

3. Je víc respektu v běžné řeči? (míň bagatelizace, víc „beru to na sebe“)

Dvě ze tří „ano“ = směr je dobrý, pokračujte. Jedno či žádné „ano“ = zvažte změnu modelu (víc hlídání od prarodičů/hlídačky, kratší pracovní úvazek, oddělené rozpočty, případně pauza nebo rozchod).

8) Kdy dát stopku

  • Trvalé zlehčování a odmítání dohody („to je tvoje práce“).
  • Útoky a urážky místo dialogu.
  • Závislosti, dluhy, které partner odmítá řešit.
  • Pocit, že dítě vidí jen unavenou mámu a „tátu v mobilu“.

V těchto případech je v pořádku říct: „Takhle žít nechci. Potřebuju jiný model – klidně dočasně odděleně.“ A zařiďte si praktickou síť (finance, bydlení, hlídání).

Krátké věty, které pomáhají držet směr

  • „Nechci hádku, chci řešení. Co z toho si vezmeš jako svou odpovědnost?“
  • „Když to nevznikne podle tabule, nejde to. Vezmi to prosím celé od začátku do konce.“
  • „Potřebuju dnes 90 minut pro sebe. Jsi na směně ty.“
  • „O mně teď ne. Řešíme rozdělení práce, ne můj charakter.“

Pointa

Vztahy nepadají na nedostatku lásky, ale na neférovém nastavení a únavě. Láska potřebuje logistiku. Dá se to změnit, když jsou na stole fakta, jasná dohoda a čtyři týdny poctivé praxe. Když druhý na společném řešení nestojí, nejste povinna zůstat uprostřed ohně a vysvětlovat, že pálí. Váš klid není rozmar. Je to základ pro dobré rodičovství i partnerství.

Novinky

Chcete pravidelně dostávat novinky z webu NetPark? Vložte svou e-mailovou adresu a budeme vám posílat pravidelný souhrn článků.

Chci dostávat novinky

© 2020–2025 NetPark.cz. Všechna práva vyhrazena.