Bitva u Thermopyl – když hrstka hrdinů vzdorovala říši

Bitva u Thermopyl patří k nejslavnějším událostem starověkých dějin. Přestože skončila vojenskou porážkou, stala se symbolem odvahy, obětavosti a odhodlání bránit svobodu i za cenu života. Abychom pochopili, proč dodnes fascinuje historiky, spisovatele i filmové tvůrce, musíme se vrátit do 5. století př. n. l., do doby, kdy se střetly dvě velmoci – svobodné městské státy Řecka a obrovská Perská říše.

Co byly Thermopyly a proč na nich záleželo

Thermopyly, v překladu „Horké brány“, je úzký horský průsmyk na severu středního Řecka, mezi horami Oita a pobřežím Egejského moře. Název dostal podle horkých sirných pramenů, které tam vyvěrají dodnes. Strategicky šlo o ideální místo pro obranu – cesta byla tak úzká, že zde početní převaha nepřítele ztrácela význam. A právě proto se zde Řekové rozhodli postavit obrovské perské armádě.

Druhá perská invaze do Řecka

V roce 490 př. n. l. porazili Řekové Peršany v bitvě u Marathónu. Bylo to velké ponížení pro perského krále Dareia I., který plánoval odvetu. Po jeho smrti nastoupil na trůn jeho syn Xerxes I., který chtěl otcovy plány dokončit a Řecko definitivně podmanit.

V roce 480 př. n. l. vytáhl s obrovskou armádou – podle antických pramenů čítala až několik set tisíc mužů (moderní historici odhadují spíše 100–200 tisíc). Přidal se k tomu také mohutný loďstvem, které postupovalo podél pobřeží. Cílem bylo proniknout do Řecka, zlomit odpor městských států a připojit je k Perské říši.

Řekové si uvědomovali hrozbu a pokusili se vytvořit spojenectví. Athény a Sparta, jinak častí rivalové, spojily síly. Rozhodlo se, že perský postup musí být zastaven v průsmyku Thermopyly, zatímco na moři bude perské loďstvo zadržováno u mysu Artemision.

Řečtí obránci

Do čela obránců Thermopyl byl postaven spartský král Leonidas I.. Podle tradice vedl do boje 300 elitních sparťanských hoplítů – mužů vybraných proto, že už měli potomky, a jejich smrt tak neohrozila pokračování rodu. Spolu s nimi přišlo několik tisíc vojáků z jiných řeckých měst, například z Thespijí, Lokrisu či Théby. Celkově se na začátku mohlo jednat o zhruba 7 000 obránců.

Na druhé straně stála perská armáda – mnohonásobná přesila, složená z bojovníků z celé říše: Peršanů, Médů, Egypťanů, Indů či oddílu nesmrtelných, perské elitní gardy.

Průběh bitvy

První den

Perská armáda dorazila k Thermopylám a Xerxes očekával, že Řekové se vzdají. Když se nic takového nestalo, poslal do útoku své jednotky. Řekové však díky úzkému průsmyku odráželi jeden útok za druhým. Sparťané a jejich spojenci bojovali v sevřené formaci zvané falanga, jejíž hustý les kopí a štítů byl pro Peršany prakticky neproniknutelný.

Druhý den

Xerxes poslal do boje své elitní oddíly – tzv. Nesmrtelné. Ani ti však neuspěli. Úzký terén znehodnocoval jejich početní výhodu, a naopak zvýrazňoval disciplínu a zručnost řeckých hoplítů. Podle dobových zpráv Persané utrpěli těžké ztráty.

Třetí den a zrada

Zlom nastal třetího dne, kdy místní obyvatel jménem Efiáltés prozradil Peršanům tajnou horskou stezku. Xerxes okamžitě vyslal část armády, aby obešla Řeky a udeřila jim do zad. Leonidas se o tom dozvěděl a chápal, že je obklíčen.

Rozhodl se proto propustit většinu řeckých spojenců, aby si zachránili život. Zůstal jen se svými 300 Sparťany, 700 Thespijskými dobrovolníky a několika stovkami Thébanů. Společně čelili perské přesile v posledním zoufalém boji. Leonidas padl, jeho tělo bylo Peršany zohaveno, ale odpor pokračoval až do úplného konce.

Důsledky bitvy

Perská armáda nakonec průsmykem prošla a vypálila Athény. Řekové však získali to nejdůležitější – čas. Zatímco Leonidas a jeho muži bojovali u Thermopyl, řecké loďstvo svádělo úspěšné boje u mysu Artemision a další města měla možnost připravit se na obranu.

Krátce poté následovala námořní bitva u Salamíny, kde Řekové slavně zvítězili. Perský král Xerxes byl poražen a musel se stáhnout. Vítězství u Salamíny a následně u Platají (479 př. n. l.) zajistilo Řecku přežití a umožnilo mu stát se kolébkou evropské kultury a demokracie.

Odkaz Thermopyl

Bitva u Thermopyl se stala legendou už ve starověku. Básníci, historici i řečníci ji připomínali jako příklad odvahy a obětavosti. Slavný epitaf na památníku padlým zní:

„Cizinče, zvěstuj Lakedaimonským, že zde ležíme, poslušni jejich zákonů.“

Dodnes se Thermopyly používají jako symbol neústupnosti a ochoty postavit se obrovské přesile. V moderní době inspirovaly knihy, filmy i populární kulturu. Ať už jde o slavný výrok „Molón labé“ („Pojď a vezmi si je!“), nebo o obraz hrstky mužů, kteří dokázali zadržet říši, příběh Thermopyl žije dál.

Proč se vyplatí znát tento příběh

Thermopyly nejsou jen historická epizoda. Jsou připomínkou toho, že svoboda nikdy není samozřejmá a že odvaha jednotlivců může změnit dějiny. Ukazují, že i když se zdá všechno ztracené, hrdinství a odhodlání mají cenu, která přesahuje vítězství či porážku.

Bitva u Thermopyl je prostě příběh, který by měl znát každý – nejen kvůli fascinující historii, ale i kvůli inspiraci, kterou nese dodnes.